Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Psí život s Ájou

01.11.09 Vzdělání

Prohlašuju, že jsem se zabydlela a již pro mě nic není překvapivé. Zato svojí rodinu překvapuju každodenně…
Zjistila jsem, že tady všichni čtou a rodina by přece měla držet spolu, takže čtu taky. Problém, je v tom, že když něco přečtu jako první, tak už je to po mě nečitelný. Dědo, já jsem myslela, že ty křížovky jsi už vyluštil, promiň, ale už jsem Áju poslala pro nový. Jé taťko ty jsi vážně tu Myslivost ještě neměl přečtenou? Alčo tvoje detektivky jsou napínavý a Pes přítel člověka? Ten časák prostě žeru. Tak už mi to odpusťte. Jsem ještě malinká a chci mít širokej záběr, co se vzdělání týče.
Taky by možná stálo za to, mě určit jako rodinnou nosičkou bot, jsem v tom setsakra dobrá. Je strašná sranda, když jdu na zahrádku a sebou popadnu první botu co je v cestě a někam jí pohodím a rodina jí pak hledá. Já vím, že se to nemá, ale boty mám moc ráda. Přiznám se, že jsem měla zápas s Alči bačkorama, byly plyšový. Vyhrála jsem nad nima, po pár minutách dostali k.o. a skončili v popelnici. Jó rodino, musíte si svoje věci hlídat, je to boj. Jsem to ale roztomilé štěňátko :o) Je pravda, že mi hodně věcí doma zatím prochází, píšu „zatím“, protože vím, že přijde doba, kdy mě budou vychovávat za slušného setra. Jenže jako by nevěděli, že slušným setrem nebudu. Setr je vítr a nic ho nezastavííííí, je veselý a hravý.




jít zpět

Čtvrtek, 21. listopad 2024

správa webu