Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Psí život s Ájou
04.11.13 A máme tu konec…
…letošní výstavní sezóny. Tedy alespoň pro nás byla DOUBLE CACIB Prague Expo Dog tou poslední letošní výstavou a že byla plná emocí, slz, překvapení… přemýšlím jak výstižně ten víkend pojmenovat… už vím, pro mě to byl víkend splněného přání.
V sobotu 2.11.2013 nás posuzoval pan rozhodčí Luděk Müller. S Fíbinkou jsem nastoupila do mezitřídy a protože jsem strašnej flink, tak jsem podcenila trénink handlingu, jednoduše řečeno – netrénovaly jsme vůbec a bylo to znát, takže náš výsledek byl Výborná 2. Nebudu mlžit, že mě výsledek zklamal a sama sebe bych nejraději kopla do zadku, protože vím, že Fíbí je momentálně v dobré výstavní kondici, vlastně nejen ve výstavní kondici i v ostatním, ale o tom zase někdy příště. Teď už bylo pozdě dumat nad něčím co nezměním a nezbývalo mi nic jiného než posbírat po zemi zbytky ztraceného sebevědomí, pošeptat Arince do ouška, že jí věřím, ještě pusa na čumák, třída šampiónů byla na řadě a my šly na to.
Po pár minutách je po všem a všichni jsme z Arinky výsledku: Výborná 1, CAC, RES.CACIB opravdu překvapený. Wau.
Našim setřím holkám jsme nakoupily všechny nezbytnosti co z výstav nutně potřebujeme :-) včetně tentokrát zelených plyšových žabiček. Za zvuku žabího kvákání jedeme domů s otazníky jak asi dopadneme zítra?
Neděle 3.11.2013. Tenhle den si budu pamatovat, protože…
Pokaždé než jdu do kruhu jsem velmi nervózní a ani v neděli tomu nebylo jinak. Tentokrát nás posuzoval pan rozhodčí Ing. Josef Jursa (SK).
Fíbinka opět v mezitřídě, tentokrát bylo předvedení dle mého názoru lepší než v sobotu a tak si Fíbí vyběhala Výborná 2, RES. CAC. Z kruhu jsem ovšem vycházela rozčarovaná a možná to bude znít ode mne troufale, ale pociťovala jsem i trochu křivdu. Více to nebudu rozbírat, vy co jste tam byli víte, takže asi tak :-)
Pak přišel okamžik, kdy jsem s Arinkou nastoupila ve třídě šampionů a stalo se něco neuvěřitelného! Arinka opět nezklamala a získala Výborná 1, CAC. Tímto okamžikem naše Aquila z Wenytry získala pro mě vždy nedosažitelný titul Český Grand šampion!!! Samozřejmě jsme ještě bežely o CACIBa. Pan rozhodčí se strašně dlouho nemohl rozhodnout komu ho dát a teď to bude znít zase divně, (asi jsem opravdu divná) ale mě to bylo fakt jedno komu ho dá :-) Já měla splněného „Granda“ a nějaký CACIB pro mě v ten okamžik nebyl středem vesmíru. Nakonec jsme získaly „jen“ res. CACIB. Takže úplně stejný výsledek jako předchozí den. Když už jsem si myslela, že nás nic nepřekvapí najednou civím na brečící Moniku, která získala s Arinky bráškou Alwinem BOB. Pro chovatelskou stanici z Wenytry se neděle 3.11.2013 zapsala do dějin chovatelských úspěchů.
A teď trochu ohlednutí za celou naší letošní výstavní sezónou…
Na jaře jsme nezačaly zrovna famózně a po palbě třech po sobě jdoucích VDček pro Fíbí jsem nejveselejší nebyla. V létě ovšem nastal zlom a naše blondýnka začala sbírat jednoho CACe po druhém ke kterým postupně přidávala Národní vítěze v Klatovech a Mladé Boleslavi, na podzim si z Budějovic přivezla res. CACIBa a z Litoměřic Krajského vítěze. Naše šikovná holčička si letos právem zasloužila titul Český junior šampion a já jsem ráda, že jak by řekla naše chovatelka Marcelka: “ta najmenšia a ukecaná sučka“ na Slovensku zbyla právě na nás. Protože žádná jiná blondýna by mě nezdravila každý den po návratu z práce takovým grandiózním rituálem, který končí Fíbinčinou pózou na jídelním stole v kuchyni :-) Někomu se může zdát, že se mi někdy ta Fíbinčina výchova vymyká z kontroly, ale my se vždycky spolu tak nasmějeme, že té naší uličnici hned všechno odpustím a zatím stále „jedu“ v režimu: všechno po dobrém, však ty z toho vyrosteš potvoro!
Arinka držela s Fíbí letos partu a občas si nějaký to VD vysloužila. Nejpovedenější Védéčko ovšem má z Budějovic ze třídy šampionů a milý kamarádi už mi přestaňte tvrdit, že v šampiónech se VD nedávají, už vám to ani omylem neuvěřím :-) Ale i sem tam CAC byl a vlastně všechny VD jsou v mých vzpomínkách smazány těmi splněnými podmínkami pro získání „Granda“. Vím, že tohle je vrchol Arinčino výstavní kariéry, stále totiž zůstávám soudným člověkem a stojím nohama pevně na zemi.
Kamarádi, přátelé i nepřátelé, to byla naše výstavní sezóna 2013, všechny jsem vás ráda viděla, popovídala, poznala a mám pro nás jednu radu na závěr: prosím příští rok se alespoň trošičku hlídejte, nikdy totiž nevíte, kdo stojí vedle vás a odplivnout si na zem, s konstatováním, že se na to nedá dívat, když zrovna moje fena běží o BOB je u mě na úplné hranici vhodného chování. Někdy se daří vám a nám nikoliv a někdy je to zase naopak. Tak už to prostě nejen v setřím životě běží…Víte v mých 32 letech mám moje psy jako děti a před mými dětmi se prostě neplive. Bojím se totiž, že jednou začneme plivat všichni, to už bych na výstavy jezdit opravdu přestala…
To už je všechno co jsem měla na srdci, užívejte krásný podzim, ať vám to všem pevně vystavuje … teď mám na mysli pole :-)
Ája
Čtvrtek, 21. listopad 2024