vytiskni stránkuNaším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Co na to Viki
30.05.10 Gorýsek!
Tak jsem se zase dneska předvedla v tom nejlepším světle. Připravovala jsem s mamčou v kuchyni občerstvení, to víte neděle, návštěvy a grilování… Sejdeme dolů na zahrádku a tam taková malá černá koule. Krve by se ve mně nedořezal. Pořád se u nás mluví, jak se Arince narodili sourozenečci, tak jsem si myslila, že zase jednoho škodíka holky přitáhly domů.
Mamča byla v poslední době skoro pořád fuč a člověk (teda jako já anglická setřice) nikdy nevím, co od paničky můžu čekat.
Okamžitě jsem na to malé černé vyjela, seřvala jsem i Arču, která si s tím malým ušatým nezbedou hrála. To aby věděli, že nesouhlasím s jakýmkoliv přírůstkem do mojí smečky! Mamča mně srovnala a vysvětlila mi, že je to Gorýsek. Gorýsek? A to je kdo? Ptám se paničky a mám při tom nafučenou mordu a oči upřené na toho malého ďáblíka. „Polopatě“ mi bylo vysvětleno, že Gorýsek je chlapínek dobrmaní, co si pro radost i pro starost přivezli Míla s Honzou. Aha, kývla jsem, jako že už rozumím, ale nic to neměnilo na mých velice zlých pohledech a bublání, které postupně přecházelo na vrčení. Toho malého jsem totiž důrazně upozorňovala, ať se ke mně raději nepřibližuje. To už ale panička nevydržela a šla mně zavřít domů…
Takže zatímco, já jsem byla zavřená, Arinka si vesele hrála. A to si pište, že mi to bylo moc a moc líto. Třeba bych si časem také s Gorýskem hrála. Ale slíbili mi, že příště, když nebudu zlá, tak přijedou na návštěvu a můžeme se na zahradě všichni pořádně vyblbnout....
Setrům zdar a pro dnešek ještě dobrmanům zdar !
Čtvrtek, 21. listopad 2024