vytiskni stránkuNaším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Co na to Viki
30.03.10 Jaro je tady aneb jak jsme pásly slepice
Sice je na zahrádce ještě mokro a blátivo, ale jaro už je cítit ze všech koutů. Sněženky kvetou, narcisky a tulipány z hlíny vystrkují svá poupata…dokud je Arinka nepošlape. Ono jí to zahradničení nějak nejde. Na podzim se hrnula do sázení vřesu, a vřes i květináč hledá mamča dodnes…
Ale včera bylo rodeo! A v hlavní roli samozřejmě naše malá Arčí.
Mamča vždycky pouští slepičky na zahrádku, aby se proběhly, a páníček měl za úkol nás dát „pro jistotu“ domů..., ale nějak se cestou zapomněl v dílně a na nás zapomněl taky. Mamča pustila slepičky a …. To jste měli vidět! Sice na poslední chvíli stihla zavřít branku na zahradu, ale zapomněla na to, že Arčí už je tak velká jako já a poslední dobou dost často trénuje v přeskakování plotů a jiných zábran. Takže, mamča zaječela, Arinka to vzala skokem přes zavřená dvířka altánku, které já elegantně přelézám, neb mám trošku kredenciozní pozadí.... Malá Arčí to vzala bez rozběhu, já hned za ní, prosmykly jsme se kolem mamči.... no, škoda, že jste to neviděli. Slepice neměly ani čas pípnout, jak se bezhlavě řítily schovat. Akorát kohout si myslel, že se ho lekneme. Ale kdepak na nás. Hnaly jsme ho až do kurníku, a myslím, že tak dva dny nevyleze :o) Jediný kdo byl v klidu byl páneček, je vidět, že už je trénovaný a ví, že od nás může čekat zcela neočekávané. …nebo, že by ty slepice neměl rád??
Čtvrtek, 21. listopad 2024