Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Co na to Fibie
30.08.12 Pro mého tatínka
Milý psí tatínku, panička Alča mi přečetla, že se ti po mně stýská a chceš si alespoň přečíst nějakou novou zprávičku. Neumíš si představit, co má štěně – teď už jsem vlastně dorostenec :-) za práci po celý den.
Ráno sotva otevřu očička tak se hrnu na zahrádku všechno pořádně prohlédnout a oňuchat, prohnat vrabce a případně sousedovy kočky a zkontrolovat slepičky. Po malé snídani panička odchází do práce a já s Arinkou hlídáme tak, že si obě lehneme před vchodové dveře a děláme, že spinkáme, ale jen na oko.
V poledne přijde panička Alča na oběd, obě se s Arinkou vrhneme domů a soutěžíme o to, která bude dřív v posteli.
Trošku se prospíme a odpoledne hurá na zahradu nebo na procházku, obvykle s Ájou k rybníku, tam se pořádně vyřádíme a potom letíme na velikánskou louku, kde se učím hledat zvěř. Potom honem domů na večeři, pak zase na zahrádku chvíle relax a pohoda. Pak máme trénink s míčkem, následuje úprk domů, do pelíšku.
Mezi tím vším ještě musím občas rozškubat letáky, které páníček nechává na stole venku v přístřešku, kde máme posezení, když se k tomu připlete nějaký dopis, no co přečtu si ho taky. Nepohrdnu ani paničky detektivkami, chutnají mi a jsou napínavé, takže jsem jich několik zlikvidovala. Pantofle a botičky, to je ňamka, moje skóre je zatím 1x tenisky patřící páníčkovi, 5 párů různých tvarů a barev paničky bot, nejraději mám pantofle. Alča už chodí doma bosa a tuhle když jela k veterináři, tak se teprve v čekárně podívala na svoje botičky, no trošku jsem jí upravila pásečky, stejně se tam nehodily. Áje jsem zatím nepoškodila ani jedny, důkladně si je schovává, ale její pouzdro na brýle neodolalo. V červenci jsem hodně zahradničila, všiml si toho hlavně páníček, ale to už mě teď nějak přestává bavit, takže květináče a kytky už nechávám být. Jsem rozený aportér a láska k aportu je kolikrát silnější než já. Asi 2 měsíce zpátky to bylo, Ája si u sebe dole krásně vyluxovala, až se mi to zdálo moc, tak jsem tajně popadla kytku a vyrvala jí z květináče a oběhla hezky dokola celý byt.
Teď v létě byla opravdu velká vedra, a my s Arinkou měly zákaz koupat se v bazénu pro lidi, ale protože máme s Arčí vodu strašně rádi, tak jsme na pánících vydyndaly bazén psí. Takže paráda, ale ještě nám chybí slunečník a lehátko :-)
Když nás rodina vezme na psí výstavu, tak to mě moc baví, jsem tam fakt hodná holka. Už jsem byla na čtyřech:
1) Jako miminko v Panenských Břežanech na kukandu
2) v Litoměřicích, tam už jsem se zúčastnila ve třídě štěňat a panu rozhodčímu jsem ukázala, že jsem opravdu veselé a zdravé štěňátko, v kruhu jsem se předvedla, tak že jsem po celou dobu skákala a ukazovala jakou mám radost ze života
3) pak v Mladé Boleslavi a tam jsem se moc hezky předvedla a paní rozhodčí řekla, že je na mně vidět jak se do kruhu těším, tak jsem jí za to trošku olízla čumáček, byla moc hodná
4) minulý týden jsem byla rovněž v Mladé Boleslavi, už ve třídě dorostu. Tam jsem se postavila do výstavního postoje a předvedla můj krásný pohyb a dostala jsem jako vždy známku Velmi nadějná 1. No a potom jsem šla s ostatními vítězi do závěrečných soutěží. To byla paráda, lidi tleskali a mně se to fakt líbilo. Akorát jsem nevyhrála žádný pohár a to jsem ho slíbila Vikince,tak příště to musím napravit… Vikince to dlužím a splním, moc nám všem naše vůdkyně smečky chybí...
Teď mám moc práce abych zabavila paničku Alču, aby nebyla smutná. Zatím se mi to daří na jedničku, doma totiž vypukla uklízecí mánie, malujeme, natíráme podlahu a to má štěně jako já tolik práce s uklízením, že to ani neumím vypsat. Mám se opravdu dobře a i když mi někdy Ája vyhrožuje, že se mám zklidnit, protože jsem ještě v záruční době, vím, že si dělá srandu a že by mě nikdo z rodiny nevyměnil za nic na světě.
Tak se všichni mějte prima, jdu zase škodit. Arinka už čeká, až jí budu tahat za ucho a zlobit, já se snad nikdy nezklidním uááá…:-)
Pac a pusu hlavně tatínkovi! Fíbinka
Čtvrtek, 21. listopad 2024