vytiskni stránkuNaším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Psí život s Ájou
27.11.09 Pes je věc?!
Musím říct, že se mi doma moc líbí. Už jsem si zařídila, že na zahrádku se chodí kdy chci já. Normálně řeknu, že chci jít ven a jde se. Ty moji všichni lidi poslouchají téměř na slovo. Kdo by to byl řekl?!
Taky mi tak nějak najednou začíná být malý pelíšek. Nejspíš se mi scvrknul nebo co. Už se tam pomalu nevejdu. Tak jsem se rozhodla, že udělám drobné stavební úpravy a každý večer na tom pravidelně makám. Už jsem ho docela dost okousala. Ještě pár pracných večerů a bude zase prostor... Včera mě hlídala naše mamča říkám "naše" protože je Áji a u nás platí co je moje to je tvoje takže naše. Ája se vrátila z práce a já jí letěla rychle přivítat. Děsně rychle jsem jí vychrlila "pozor bude stížnost"! A taky že mamča hned spustila: "majitelko ty zodpovídáš za škody způsobené tímto štěňátkem". Ája se začala smát a mamča začala vyjmenovávat škody "rozbitá lampička, rozcupované záclony..." Jenže už zapomněla říct, že ty škody byly způsobeny sice malým štěňátkem, ale ruku v ruce špatným hlídáním :o) Já se přece snažím své rodině se vším pomáhat. Občas Áju přepadne divný stav: směje se a říká: "pes je věc". Prý já jsem pes takže jsem věc a že na věci je dvouletá záruka, a že mě prý vrátí a klidně bez nároku na vrácení peněz. Tsss, se budu muset podívat do smlouvy jak to tam moje chovatelka Monika vlastně napsala. Musela to přece nějak právně a správně ošetřit, aby mě bylo dáno být u Áji už napořád!
Úterý, 23. duben 2024