Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Psí život s Ájou

15.02.10 Nikdy nezapomenu Cayennko !

Roste ze mně velká holka a chápu už hodně věcí, jednu věc ale v životě nikdy nepochopím…
Měla jsem kamarádku, hnědá dobrmanka to byla. Veselá, poslušná, pořád usměvavá holka, o 4 měsíce starší než já. Chodily jsme spolu na procházky, na náš cvičák, na návštěvy. Těšily se na společnou dovolenou a hromady společných zážitků. Bylo mezi námi velké přátelství.
Jenže už není. Není přátelství, není Cayennky úsměv, není její radost. Caya už není. Všem nám zbyly jen vzpomínky a slzy v očích. Ve věku 9 měsíců a 21 dní odešla do svého psího nebe a já se marně snažím pochopit, proč je někdy život tak nespravedlivý a zlá nemoc tak rychlá?!
Když jsem, ještě jako štěňátko, Cayennku poprvé viděla, utekla jsem před ní. Teď ona utekla mně. A i když z plných plic volám její jméno, je tak daleko, že už mě neslyší...
A tak mi zbývá zaštěkat na rozloučenou: „Nikdy na tebe nezapomenu Cayennko !“




jít zpět

Pátek, 15. listopad 2019

správa webu