vytiskni stránkuNaším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Psí život s Ájou
03.01.10 Konec roku
Prosinec velmi rychle utekl a byl tu konec roku. Vlastně moje první vánoce! Užila jsem si je plnými doušky. Válela se na gauči a sledovala pohádky, chodila na dlouhé procházky a užívala každou minutu se svojí rodinkou. Při štědrovečerní večeři jsem štěkala koledy. Ája mi sice dávala najevo, že už mám zmlknout, ale mně to děsně bavilo. Potom jsme šli rozdávat dárky. Rozbalování dárků mně uchvátilo! Popadla jsem ten krásně šustivý papír a běžela s ním do ložnice. Tam jsem ho rozcupovala na malé kousky pěkně do postele a takhle jsem to provedla několikrát za sebou. Se mnou byly vánoce opravdu hodně veselé. Pod stromkem zbyly nějaké dárky a já myslela, že je tam rodinka zapomněla, tak sem je začala vytahovat a rozdávat. Ája mi vysvětlila, že dárky nepatří nám, ale Lence s rodinou, takže se mám velmi rychle uklidnit a přestat je ničit. Upss, asi dva jsem jen mírně okousala. A Lence to určitě stejně vadit nebude :o)
Po vánočních svátcích jsme se vydali na Sraz setrů do hostivařského lesa. To vám byla paráda. Viděla jsem se tam s celou mojí rodnou rodinkou a seznámila s ostatními setry. A že jich bylo. Krásně jsme se ve smečce všichni, včetně našich páníčků, proběhli.
Na Silvestra jsme se s Ájou vydaly do Duchcova za Mílou, Honzíkem a jejich dobrmankou Cayenne. S Cayou jsme si hrály celý večer a protože jsme holky akční, vydržely jsme si hrát až do noci. Ráno jsme šly procházkou domů a společně s Ájou se těšily, cože nám ten nový rok přinese za zážitky, radosti a veselosti.
Čtvrtek, 26. prosinec 2024