Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Psí život s Ájou

03.12.09 Gordonsetr všude kam se podíváš

Tohle nebyl obyčejný čtvrtek, přijeli totiž škodíci! Hurááááá, křičela jsem spatříc u branky plné auto gordonsetrů: Arwenka, Terrášek, Basco, Alwinek a Anabellka. To už máme pět kousků plus já a Viki takže sedm setrů. Co vám budu povídat, zkrátka gordonsetr všude kam se podíváš. Prostě paráda. Odpřísáhla jsem se mamince Arwence, že Alwina a Anabell budu hlídat jako vlastní. Tsss, vždyť jsou vlastní cha cha. Za nějaký čas nás Arwenka, Terrášek a Basco opustili a nás, tři prcky a Viki, čekal víkend plný psích kusů.
Řeknu vám, ten kdo nás nezná vůbec nepozná kdo je kdo a tak když dospěláci odjeli, Ája si Alwinka s Anabell musela pořádně prohlédnout a zapamatovat si naše ksichtíky, aby si nás nepletla :o)
Musím říct, že jsem měla obavy, co na mojí rodinku bude říkat Viki. Ale je to holka setří, takže si zvykla, že místo jedné parťačky bude mít na pár dní parťáky tři, wau. Neztráceli jsme čas a hned jsme si začali hrát. Kousali jsme se do uší, přetahovali o hračky, běhali jak blázni divoký a všichni jsme byli moc a moc šťastný. Po nějaké době na nás padla únava. Jako první odpadnul Alwinek, potom sestřička Anabellka a až úplně nakonec já a Viki. Po krátkém odpočinku jsme si znovu pohráli a šli jsme do hajan. Byla to docela legrace, když jsme se soukali do postele… Alwin mi zabral to nejlepší místo u Áji. No, dnešek jsem ho nechala a plácla sebou k Ájino nohám… zítra už si už ten můj flek musím víc ohlídat.
Tsss, nejen, že jsem si neohlídala místečko v posteli další dny, ale Alwin byl neustále u Áji. Pořád se chtěl mazlit. Jednu chvilku už jsem to nevydržela a když seděla Ája na křesle tak jsem k ní hupsla a pořádně se pomazlila, aby Alwin viděl, že Ája je moje panička. Pořád jsme si hráli a totálně jsme se vydováděli. Anabell nejvíc bavilo skákat na kuchyňskou linku, kde se jí několikrát povedlo něco shodit a občas to bylo i k jídlu, mňam. Čtyři dny se škodíky strašně rychle utekly a při odjezdu jsme všichni byli doma moc smutný. Věřím, že se se škodíky ještě hodněkrát uvidím. Na památné čtyři dny se škodíky mně napadá:
ŠKODÍCI JSOU BEZVA TÝM,
NENAJDEŠ U NICH SPLÍN.
NÁLADU MAJ VESELOU,
CELÝ ŽIVOT PŘED SEBOU :o)




jít zpět

Pátek, 29. březen 2024

správa webu