Co na to Viki

03.12.09 Bačkory a ořechy

Tak jsem si přečetla nové příspěvky naší Arinky a musím k tomu něco štěknout. Fakt je, že jí mám celý den za sebou jako ocáska. Snaží se mě napodobit naprosto ve všem, až mám na ní někdy dopal. Copak to malé štěně nemá svůj styl?? Ale dopal – nedopal, zlobím se jen naoko a jen maličko. Stejně je teď u nás psina, hlavně s mojí Alčou, ta je opravdu .... jak to mám říct, abych jí neurazila............... nooooo, taková důvěřivá. Malá jí zlikvidovala bačkorky – medvědy, pěkné, plyšové, teploučké. Stačila chvíle nepozornosti a neměly chodidla! Teda ty bačkorky. A co myslíte, že na to naše Alča............. pořídila si „měkoučké, teploučké, a hlavně barevňoučké tygry! A teď chodí a hledá, honí a nadává, a občas jde do schodů jen s jednou, nebo taky úplně bosa. A když se mě podaří sebrat jednu, Arince druhou a letíme jak o závod, a když je cestou zakutáme do její postele, a potom děláme, že mi nic, my jsme zlatíčka, tak to je teprve mazec. A musím se vám pochlubit, přišla jsem na nový fór. Náš páníček udělal na zahradě oplocení okolo zeleninové zahrádky. Cha, chá, půl metru vysoký plůtek mě přece nemůže zastavit, ten skáču bez rozběhu. A když Arinka už moc zlobí a vyvádí, tak skočím a jsem za plotem. Malá to ještě neumí, takže sedí před plotem a smutně kouká… A když kouká hodně smutně a hodně dlouho, tak to stejně nevydržím a za chvíli si s ní jdu zase hrát.
Ale nejlepší se hraje ... no co vám budu povídat..... na půdě. Máme tam dvě bedny ořechů...... když jde někdo na půdu.... ne že bych si neuměla otevřít dveře, tak letíme s ním a nejlepší je si nabrat plnou mordu, odnést je dolů do paničky postele a potom louskáme a louskáme. Jsme panečku hodňoučké, jsme zticha. Alča si čte a myslí, že odpočíváme po těžké práci,
ono věšet prádlo a ještě krást ořechy, to je tedy makačka, ale potom večer, to je psina, když panička zahučí do postele plné skořápek, no co vám budu štěkat. Tak zase příště. Vaše Viki

---

---

jít zpět

Čtvrtek, 26. prosinec 2024

správa webu