Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.
Co na to Viki
02.04.11 Asistenční pes Bára
Tehle týden k nám přijela černá labradorka Bára, na zádech žlutou dečku s nápisem „nehladit – jsem asistenční pes ve výcviku“ samozřejmě za doprovodu její paničky Ireny.
Nejdřív jsem se lekla, že si Irena spletla dům, ale pak jsem se dozvěděla, že Bára si potřebuje očuchat slepičky a jiná vesnická zvířátka. Tak to ju, to je tady Barča správně. Naše mamča se úkolu, kdy je Barče nutné v rámci výcviku ukázat zvířectvo, zhostila jak jinak než výborně.
Nevěřily jsme s Ari vlastním očím, Bára se procházela vedle slepiček a nehnula ani brvou, žádnou neprohnala, prostě nic. To my setřice, bychom na jejím místě udělaly takový rodeo, že slepice by tak dva dny nesnášely a tři dny nevylezly z kurníku. Už se nám to takhle parádně několikrát povedlo. Stačí, aby panička zapomněla, že má slepičky puštěné na zahrádce a zároveň vypustila nás :-)
Ale musím se vrátit k Báře, když se holky vrátily z procházky, tak nás všechny seznámily a vyprávěly nám, že Baruška je pejsek, který pomáhá lidem, no chápete to? Nikoli jako my dvě setřice pomáháme pánečkům od věcí movitých. Bára si sama podá vodítko, podala paničce lžičku do kávy, když jí upustila, sama strčí hlavu do obojku, no já jsem z toho byla jelen a Ari ta byla snad pět jelenů dohromady. Vůbec nechápala, že si s ní Barča nemůže hrát, nebude honit a že jí nesmí poštuchovat. Ari nemohla pochopit, že Bára k nám přijela na výcvik, aby se seznámila se slepicemi a pejskama, kteří na náš štěkají za plotem, ale ona se nesmí s nimi štěkat. Musí si hlídat svého páníčka a pomáhat mu, ani si nesmí odběhnout a hrát si. Řeknu vám, Bára je moc zodpovědný pejsek.
Naše panička Báru vzala k sousedovic kozám. No já se s nimi znám, ale chudák Bára, koza se proti ní postavila na zadní a Bára se honem utíkala schovat za paničku, potom jí ukázaly náš velký rybník Barboru a dovolily jí se vykoupat. Když Bára přijela další den znova, tak jsem jí musela štěknout, že naše panička je prostě neřízená střela, ať si na ní dá pozor. Ukázala totiž Báře, ještě prasátka, labutě a želvy.
Bára na rozdíl od nás umí jezdit autobusem a taky vlakem. Byla u nás dvakrát a musím štěknout, že je opravdu perfektně vycvičená a za pár dní ji Irenka dá ke svému páníkovi, kterému bude pomáhat jako asistenční pes.
Irenko a Báro, moc rády jsme vás poznaly a opravdu se těžko loučily. Klobouk dolů před vaší prací, jste obě úžasné.
Zbývá už jen setrům zdar a asistenčním pejskům hodné páníky. Vaše Viki
Úterý, 10. prosinec 2024