Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Co na to Viki

28.06.10 Neděle plná zážitků

Včera neděle byla, lalala, a já jsem po čumáčku dostala, lalala, tak tohle si můžu dneska zpívat, protože už je pondělí a neděle je za námi a ta teda byla…
Brzo ráno jsem musela mamču vylákat z postele a když se mi to podařilo, tak jsme vyrazily na procházku. Došly jsme na golfové hřiště, tam jsem prohnala zlaté rybičky v jejich rybníčku. Nechtěně nebo spíš naschvál jsem mamču osprchovala, když jsem jí táhla pod závlažný systém. Vypadala, jak mokrá myš :o)
Potom k nám přišla návštěvička - přijel Gorýsek, kluk jeden ušatý, ten vám ale vyrostl od posledně. Chovala jsem se k němu docela dobře až na okamžik, kdy na mě začal skákat a kousat mě. To jsem nevydržela a vyjela na něj, takže jsem dostala po čumáku a bylo to. Tss takhle naštvanou mamču jsem už dlouho neviděla. A tak se šlo raději znovu na procházku, Arinka s Gorýskem a já s mamčou.
Po obědě k nám přišla /teda dá se říci, že přiletěla/ nová návštěva. Teda vypadalo to jako veliká slepice, ale mělo to nějaký divný zobák, dívalo se to dost svrchu a tak mi představily orla Tea. To koukáte co? No já taky koukala :o) Seděl u nás na balkoně a fakt se mu tam líbilo. Měl skvělý přehled. Ale musím zaštěkat, že jedna věc na něm byla fakt dost divná. My pejsci nosíme obojky na krku, a Teo měl obojky na obou nohách, uf teda to by se mi moc nelíbilo. Potom s ním páníčci odjeli a když se vrátili, seděl Teoušek na jabloni a stále nás pozoroval a my s Arčí pozorovaly jeho.
Tak jsem Vám už toho dneska naštěkala dost, jdu se válet do bílého písku (páníček totiž dláždí dvoreček) abych ho potom mohla vysypat z kožichu do postele .
Setrům zdar, Gorečkovi taky no a když se u nás Theovi líbí, ale já nevím jak se zdraví orli, no oni mávají křídly, já mu teda mávnu oháňkou :o)




jít zpět

Úterý, 23. červenec 2024

správa webu