Naším revírem je Oldřichov, naše tempo je setří.

Co na to Viki

22.06.10 Jahody a meruňky aneb něco na zub

Jaro se pomaloučku přehouplo v léto a na zahradě už začínají červenat třešně a meruňky pomalu začínají mít tu správnou barvu. Dívala jsem se, a i slívy budou… Ale proč o tom vlastně štěkám? Naše Arčí se rozhodla, že bude žít zdravě a naučila se chodit mamče na jahody. Když došly, teda ty jahody, tak začala chodit okolo meruňky. Holka jedna nezdárná otrhala všechny zelené na které dosáhla. Marně jsem jí říkala, ať počká, až dostanou tu správnou barvu a hlavně chuť, vždyť zelená meruňka to je jako když mamča upeče rebarborový koláč, taky brrrrr.
Když jsme u toho jídla, tuhle přišla naše Bára s Verčou a chtěly na mamče uvařit „psí blaf“. Prý jim o něm vyprávěla jejich mamka, že jako malá ho měla moc ráda. Naše mamča se vymlouvala, ale tuhle si najednou připravila piškoty /určitě vzala ty připravené pro nás/, puding a mléko a za chvíli byl „psí blaf“ hotový. Byla to prímová bašta, až na tu marmeládu, kterou do toho dala, tu si mohla odpustit a raději tam dát čerstvé ovoce. Ale vlastně jaké, když jahody jsme jí všechny zdlábly. Řeknu Vám byla to ňamka. Mohla toho uvařit víc! To by jeden neřekl, že puding a piškoty dohromady jsou tak moc dobré. Ale dodnes jsem nepřišla na to, proč se tomu říká „psí blaf“, chlupy v tom nejsou, maso taky ne, pokud to někdo víte, napište mi to.
Taky jsem tuhle dlouze přemýšlela proč, když si mamča namaže chleba se sádlem (mňam.....), tak si krajíc rozkrájí a říká tomu „ovečky“. Nechápu proč? Jsou to akorát kousky chleba se sádlem. Ale je fakt, že rozkrájený krajíc se lépe dělí, takže: jednu ovečku mamča, já dvě, Arinka zblajzne zbytek a jde se znovu mazat a krájet…
A jestli si teď myslíte, že jsme s Arčí nenažrané, tak to přiznávám, aniž bych se začervenala - je to tak a ne jinak :o)




jít zpět

Úterý, 10. prosinec 2024

správa webu